sobota 6. července 2013

Bologna

28. 6.–6. 7. 2013

Do Bologni jsme primárně vyrazili kvůli filmovému festivalu Il Cinema Ritrovato, který pořádá tým kolem uměleckého šéfa Petera von Bagha. Festival se zaměřuje na opomíjené tituly z filmové historie a poukazuje na důležitost uchovávání filmových děl pro příští generace. Řadu nově restaurovaných snímků jsme měli možnost vidět i v letošním programu. Více k 27. ročníku bude z naší strany dostupné v reportážích na 25fps a v Cinepuru.

brána vedoucí do bolognského filmového archivu,
 který funguje jako festivalové centrum
v místních laboratořích se restauruje řada filmů z celého světa

Z úvodní diskuze uměleckého ředitele festivalu Petera von Bagha (vlevo) s americkým režisérem Alexanderem Paynem (vpravo). Payne se ukázal jako pravý cinefil, když s láskou mluvil o svých oblíbených filmech a tvůrcích a především když společně s ostatními vymetal jednotlivé projekce.

přednáška Charlese Barra o němých filmech Alfreda Hitchcocka,
které byly v Bologni uvedeny v restaurované verzi
Piazzetta Pasolini - nádvoří před Cinetecou,
kde se dva večery promítalo z přímo starožitné promítačky
s karbonovou obloukovou lampou
dva filmové sály v Cinetece nesou jména
 Martina Scorseseho a Marcella Mastroianniho

Piazza Maggiore - hlavní náměstí v Bologni. Zde byl každý večer enormní zájem o projekce pod širým nebem. Vpravo na fotce je působivá bazilika sv. Petronia, jeden z největších kostelů na světě (132m dlouhý, 60m široký). Jeho vstupní fasáda je dodnes nedokončena. Byť vypadá jako stodola, do architektonického stylu města zapadá skvěle a vevnitř je skutečně impozantní. Bohužel se tam nemohlo fotit.

věž baziliky (z boční strany); kostel se v tomto století
měl stát centrem min. 2 teroristických útoků,
oba byly naštěstí zmařeny
Palazzo del  Podesta přímo naproti baziliky;
jeho základy byly položeny již kolem roku 1200;
určitou dobu sloužil i jako divadlo
sousedící Palazzo Re Enzo na Piazza del Nettuno
náměstí nese název podle Neptunovy kašny;
bronzová socha Neptuna byla dokončena kolem r. 1567

Podle odhadů bylo ve středověku v Bologni 80100 věží. Dvě nejvýraznější, které se kousek od náměstí dochovaly, se jmenují Asinelli (vyšší) a Garisenda (menší). Obě jsou křivé (šikmé věže nejsou výsadou jen Pisy).

na vyšší věž se dá vystoupat nahoru
po strmých schodech; letos jsme se
tam bohužel nedostali - snad příští rok!
menší věž má převis přes 3 metry;
Dante se o ní zmiňuje v Božské komedii

V Bologni se rovněž nachází nejstarší univerzita na světě, založená v roce 1088. Dnes na ní studuje přes 80 tisíc studentů. Mezi absolventy patří i Dante Alighieri či bolognský rodák Pier Paolo Pasolini. Kromě jiných na ní vyučuje i Umberto Eco. Čtvrť, ve které se nachází, však není turisticky příliš vábná. Poničené omítky polepené plakáty a pomalované levičáckými nápisy silně páchnou močí, která jde cítit i v ostatních koutech města (samy ulice zde fungují jako veřejné toalety).


Piazza Santo Stefano nás zaujalo svou poklidnou atmosférou. S tou ovšem nepočítejte, pokud se zde zrovna konají trhy.


Centrem náměstí je bazilika Santo Stefano. Ve skutečnosti je komplexem několika kostelů, z nichž některé se údajně datují až do 5. století.

lepší fotku jsme bohužel nepořídili
jedna z místností komplexu je zasvěcena padlým italským letcům

Městská část známá jako Quadrilatero je proslulá řadou lahůdkářství, jejichž nabídce se jen těžko odolává.


Gurmánské okénko:

antipasto neboli předkrm - ukázka typických bolognských produktů
pizzu jsme nemohli vynechat - tato je á la caprese
 s cherry rajčátky, buvolí mozzarelou a prosciuttem
místních těstovin by se Milánek nikdy nepřejedl
toto v Bologni dostanete, když se obsluze, která neumí anglicky,
snažíte vysvětlit, že chcete "iced coffee"

A závěrem malá příprava na Benátky - i v Bologni je malý kanál. Skrytý v městské zástavbě, ale našli jsme ho!