Do Bologni jsme primárně vyrazili kvůli filmovému festivalu Il Cinema Ritrovato, který pořádá tým kolem uměleckého šéfa Petera von Bagha. Festival se zaměřuje na opomíjené tituly z filmové historie a poukazuje na důležitost uchovávání filmových děl pro příští generace. Řadu nově restaurovaných snímků jsme měli možnost vidět i v letošním programu. Více k 27. ročníku bude z naší strany dostupné v reportážích na 25fps a v Cinepuru.
brána vedoucí do bolognského filmového archivu, který funguje jako festivalové centrum |
v místních laboratořích se restauruje řada filmů z celého světa |
Z úvodní diskuze uměleckého ředitele festivalu Petera von Bagha (vlevo) s americkým režisérem Alexanderem Paynem (vpravo). Payne se ukázal jako pravý cinefil, když s láskou mluvil o svých oblíbených filmech a tvůrcích a především když společně s ostatními vymetal jednotlivé projekce.
přednáška Charlese Barra o němých filmech Alfreda Hitchcocka, které byly v Bologni uvedeny v restaurované verzi |
Piazzetta Pasolini - nádvoří před Cinetecou, kde se dva večery promítalo z přímo starožitné promítačky s karbonovou obloukovou lampou |
dva filmové sály v Cinetece nesou jména Martina Scorseseho a Marcella Mastroianniho |
Piazza Maggiore - hlavní náměstí v Bologni. Zde byl každý večer enormní zájem o projekce pod širým nebem. Vpravo na fotce je působivá bazilika sv. Petronia, jeden z největších kostelů na světě (132m dlouhý, 60m široký). Jeho vstupní fasáda je dodnes nedokončena. Byť vypadá jako stodola, do architektonického stylu města zapadá skvěle a vevnitř je skutečně impozantní. Bohužel se tam nemohlo fotit.
věž baziliky (z boční strany); kostel se v tomto století měl stát centrem min. 2 teroristických útoků, oba byly naštěstí zmařeny |
Palazzo del Podesta přímo naproti baziliky; jeho základy byly položeny již kolem roku 1200; určitou dobu sloužil i jako divadlo |
sousedící Palazzo Re Enzo na Piazza del Nettuno |
náměstí nese název podle Neptunovy kašny; bronzová socha Neptuna byla dokončena kolem r. 1567 |
Podle odhadů bylo ve středověku v Bologni 80–100 věží. Dvě nejvýraznější, které se kousek od náměstí dochovaly, se jmenují Asinelli (vyšší) a Garisenda (menší). Obě jsou křivé (šikmé věže nejsou výsadou jen Pisy).
na vyšší věž se dá vystoupat nahoru po strmých schodech; letos jsme se tam bohužel nedostali - snad příští rok! |
menší věž má převis přes 3 metry; Dante se o ní zmiňuje v Božské komedii |
V Bologni se rovněž nachází nejstarší univerzita na světě, založená v roce 1088. Dnes na ní studuje přes 80 tisíc studentů. Mezi absolventy patří i Dante Alighieri či bolognský rodák Pier Paolo Pasolini. Kromě jiných na ní vyučuje i Umberto Eco. Čtvrť, ve které se nachází, však není turisticky příliš vábná. Poničené omítky polepené plakáty a pomalované levičáckými nápisy silně páchnou močí, která jde cítit i v ostatních koutech města (samy ulice zde fungují jako veřejné toalety).
Piazza Santo Stefano nás zaujalo svou poklidnou atmosférou. S tou ovšem nepočítejte, pokud se zde zrovna konají trhy.
Centrem náměstí je bazilika Santo Stefano. Ve skutečnosti je komplexem několika kostelů, z nichž některé se údajně datují až do 5. století.
lepší fotku jsme bohužel nepořídili |
jedna z místností komplexu je zasvěcena padlým italským letcům |
Městská část známá jako Quadrilatero je proslulá řadou lahůdkářství, jejichž nabídce se jen těžko odolává.
Gurmánské okénko:
antipasto neboli předkrm - ukázka typických bolognských produktů |
pizzu jsme nemohli vynechat - tato je á la caprese s cherry rajčátky, buvolí mozzarelou a prosciuttem |
místních těstovin by se Milánek nikdy nepřejedl |
toto v Bologni dostanete, když se obsluze, která neumí anglicky, snažíte vysvětlit, že chcete "iced coffee" |
A závěrem malá příprava na Benátky - i v Bologni je malý kanál. Skrytý v městské zástavbě, ale našli jsme ho!