Vídeň (podle) Před úsvitem

6. 9.–7. 6. 2013

Bebáček i Mejla patří mezi vášnivé příznivce dosavadní trilogie režiséra Richarda Linklatera a herců a spoluscenáristů Ethana Hawkea a Julie Delpy Před úsvitem (1995), Před soumrakem (2004) a Před půlnocí (2013). Když nás nedávno pracovní povinnosti zavedly do Vídně, nemohli jsme odolat a pokusili jsme se alespoň částečně jít ve stopách Jesseho a Céline z prvního dílu série. Následuje několik srovnávacích fotek a screenshotů z filmu.

Zollamtssteg Brücke

Půvabný most nad řekou Vídeňkou. Jesse a Céline na něm potkávají dvojici domorodců, která je zve na večerní amatérské představení hry s názvem "Bring Me the Horns of Wilmington's Cow". 

"I am the cow."

Votivkirche

Neogotický kostel jde vidět z oken tramvaje, ve které Jesse a Céline vedou poznávací dialog.

Náměstí Marie Terezie

Po návštěvě hudebního obchodu se Jesse a Céline procházejí po náměstí rozkládajícím se mezi Přírodovědným a Uměleckohistorickým muzeem.

Riesenrad v Prateru

Na jedné z vídeňských dominant se Jesse a Céline poprvé políbí.

Kleines Café

Na prostranství před malebnou kavárnou k dvojici přistupuje věštkyně. 

Maria am Gestade

Další kostel - tentokrát se Jesse a Céline podívají i dovnitř. Maria am Gestade patří mezi nejstarší vídeňské kostely a původně do něj chodili zejména pracovníci z přístavišť na Dunaji.

Spittelberg

V uličkách této pohledné čtvrti Jesse a Céline mimo jiné přihlíží "Tanci zrození".

Café Sperl

Ve vyhlášené kavárně proběhne dvojí (fiktivní) telefonát přátelům domů.

Loď Johann Strauss

Na tzv. "Clubschiff" se Jesse a Céline dohodnou, že dnešní noc zůstane jejich jedinou. Později na nádraží tuto úmluvu zruší.

Albertina

Pod sochou arcivévody Alberta Jesse recituje báseň W.H. Audena (a snaží se přitom imitovat přednes Dylana Thomase).

Film samozřejmě využívá i dalších reálných lokací, z nichž nejatmosféričtější je patrně Friedhof der Namenlosen. Ten je ovšem pro většinu turistů (včetně nás) poněkud z ruky. Snad se k němu dostaneme někdy příště a galerii doplníme.

Pokud vás příspěvek inspiroval k vlastní Before Sunrise Tour, pak se můžete řídit například mapkami zde a zde. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že po prozkoumání Vídně mám Linklaterův film ještě radší... a to jsem si ještě před pár dny myslel, že to není možné.

Bologna

28. 6.–6. 7. 2013

Do Bologni jsme primárně vyrazili kvůli filmovému festivalu Il Cinema Ritrovato, který pořádá tým kolem uměleckého šéfa Petera von Bagha. Festival se zaměřuje na opomíjené tituly z filmové historie a poukazuje na důležitost uchovávání filmových děl pro příští generace. Řadu nově restaurovaných snímků jsme měli možnost vidět i v letošním programu. Více k 27. ročníku bude z naší strany dostupné v reportážích na 25fps a v Cinepuru.

brána vedoucí do bolognského filmového archivu,
 který funguje jako festivalové centrum

v místních laboratořích se restauruje řada filmů z celého světa

Z úvodní diskuze uměleckého ředitele festivalu Petera von Bagha (vlevo) s americkým režisérem Alexanderem Paynem (vpravo). Payne se ukázal jako pravý cinefil, když s láskou mluvil o svých oblíbených filmech a tvůrcích a především když společně s ostatními vymetal jednotlivé projekce.

přednáška Charlese Barra o němých filmech Alfreda Hitchcocka,
které byly v Bologni uvedeny v restaurované verzi

Piazzetta Pasolini - nádvoří před Cinetecou,
kde se dva večery promítalo z přímo starožitné promítačky
s karbonovou obloukovou lampou

dva filmové sály v Cinetece nesou jména
 Martina Scorseseho a Marcella Mastroianniho

Piazza Maggiore - hlavní náměstí v Bologni. Zde byl každý večer enormní zájem o projekce pod širým nebem. Vpravo na fotce je působivá bazilika sv. Petronia, jeden z největších kostelů na světě (132m dlouhý, 60m široký). Jeho vstupní fasáda je dodnes nedokončena. Byť vypadá jako stodola, do architektonického stylu města zapadá skvěle a vevnitř je skutečně impozantní. Bohužel se tam nemohlo fotit.

věž baziliky (z boční strany); kostel se v tomto století
měl stát centrem min. 2 teroristických útoků,
oba byly naštěstí zmařeny

Palazzo del  Podesta přímo naproti baziliky;
jeho základy byly položeny již kolem roku 1200;
určitou dobu sloužil i jako divadlo

sousedící Palazzo Re Enzo na Piazza del Nettuno

náměstí nese název podle Neptunovy kašny;
bronzová socha Neptuna byla dokončena kolem r. 1567

Podle odhadů bylo ve středověku v Bologni 80–100 věží. Dvě nejvýraznější, které se kousek od náměstí dochovaly, se jmenují Asinelli (vyšší) a Garisenda (menší). Obě jsou křivé (šikmé věže nejsou výsadou jen Pisy).

na vyšší věž se dá vystoupat nahoru
po strmých schodech; letos jsme se
tam bohužel nedostali - snad příští rok!

menší věž má převis přes 3 metry;
Dante se o ní zmiňuje v Božské komedii

V Bologni se rovněž nachází nejstarší univerzita na světě, založená v roce 1088. Dnes na ní studuje přes 80 tisíc studentů. Mezi absolventy patří i Dante Alighieri či bolognský rodák Pier Paolo Pasolini. Kromě jiných na ní vyučuje i Umberto Eco. Čtvrť, ve které se nachází, však není turisticky příliš vábná. Poničené omítky polepené plakáty a pomalované levičáckými nápisy silně páchnou močí, která jde cítit i v ostatních koutech města (samy ulice zde fungují jako veřejné toalety).

Piazza Santo Stefano nás zaujalo svou poklidnou atmosférou. S tou ovšem nepočítejte, pokud se zde zrovna konají trhy.

Centrem náměstí je bazilika Santo Stefano. Ve skutečnosti je komplexem několika kostelů, z nichž některé se údajně datují až do 5. století.

lepší fotku jsme bohužel nepořídili

jedna z místností komplexu je zasvěcena padlým italským letcům

Městská část známá jako Quadrilatero je proslulá řadou lahůdkářství, jejichž nabídce se jen těžko odolává.

Gurmánské okénko:

antipasto neboli předkrm - ukázka typických bolognských produktů

pizzu jsme nemohli vynechat - tato je á la caprese
 s cherry rajčátky, buvolí mozzarelou a prosciuttem

místních těstovin by se Milánek nikdy nepřejedl

toto v Bologni dostanete, když se obsluze, která neumí anglicky,
snažíte vysvětlit, že chcete "iced coffee"

A závěrem malá příprava na Benátky - i v Bologni je malý kanál. Skrytý v městské zástavbě, ale našli jsme ho!